Přeloženo z knihy:
Care of Racing Greyhound – Linda L. Blythe, James R. Gannon, A. Morrie Craig
(Péče o dostihové greyhoundy, rádce pro trenéry, chovatele a veterináře)



Dehydratrace (ztráta tekutin) – soubor příznaků, léčba

Dehydratace je běžná mezi dostihovými greyhoundy a je často přehlížena jak trenéry, tak i veterináři. Cílem této stati je popsat stav, naznačit způsoby rozpoznání, stanovení diagnózy a nápravy nežádoucího stavu.

Pro rozpoznání druhu a intenzity dehydratace a její odstranění je třeba:

Normální tělesné tekutiny - distribuce

Normální fyziologický stav nám říká, že celkové množství tekutin v těle tvoří přibližně 60 % tělesné váhy. Z toho přibližně 35% je tekutin nitrobuněčných a 25% tvoří mimobuněčná tekutina.

U greyhounda vážícího 27,2 kg (60lb) tvoří 16,32 kg tekutin (36lb), z toho je nitrobuněčných tekutin 9,52 kg (21lb) a mimobuněčných tekutin 6,8 kg (15lb). Nicméně ne všechna mimobuněčná tekutina je zvířeti reálně dostupná. Pouze 25 % z této tekutiny je využitelné. Asi 5% použije organismus z plazmy, 5% z kloubů, močového měchýře, zažívacího traktu, pohrudnice, očí, pobřišnice a podobně. 15% je z tkáňových tekutin.

Homeostasa (rovnováha tělních tekutin)

Je třeba věnovat pozornost následujícím tekutým složkám těla. Trenér i veterinář je musí mít stále na paměti. Péče o psa vyžaduje:

Druhy dehydratace

je pozorována u dostihových greyhoundů ve dvou případech:

Dehydratace může mít tyto příčiny:

Je třeba posoudit všechny možnosti zapříčiňující poruchy v hospodaření s tekutinami u greyhoundů. Podle příčin lze pak stanovit léčbu dehydratace.

Stanovení dehydratace

Klinické příznaky: Dehydratace poškozuje celý organizmus zvířete, ale příčiny mohou být různé. Pro léčbu je třeba stanovit stupeň dehydratace. To se nám podaří, zjišťujeme-li to z celé řady příznaků.

Testy z krve a moče

Je-li přítomna dehydratace, má moč nízký objem a vysokou specifickou váhu (1.050+), kromě situace, kdy je příčinou zvýšená funkce nadledvinek nebo diabetes insipidus, to je pak objem moče veliký a specifická váha nízká (1.005-1.025).

Současně se projeví i změny v zahuštění krve. Objem červených krvinek je zvýšen z 58% na 60-64% a při vyšší dehydrataci nastává také ztráta části plasmy a dalších součástí krve. Množství červených krvinek pod 57% naznačuje možnost anemie, zvláště pak, když nemocné zvíře je rehydratované a červených krvinek je od 50-55%. Tento stav je příliš nízký pro podávání maximálního výkonu. U dehydratovaných zvířat mohou být zvýšeny i bílé krvinky. Jsou-li nad normálem, lze usuzovat na začínající infekční proces. To může signalizovat, že lze použít antibiotikovou terapii. Dehydratací bude i zvýšený plasmový protein.

Léčení dehydratace

Při dehydrataci, která se týká ztráty 4-6% tělesné váhy, je důležité poskytnout dostatečné množství tekutin k pití. Pomáhá to ve většině případů u slabé dehydratace.

U těžších typů dehydratace je třeba použít intravenózní terapii, která se doplňuje pitím vody a elektrolytického nápoje. Výhodou je, že léčba je umístěna cíleně, lze jí kontrolovat a lze též vhodně kontrolovat potřeby pacienta. Nevýhoda je, že léčba je nepohodlná a vyžaduje znehybnění. Léčeného je třeba stále sledovat a to vyžaduje osobu, která se mu po tu dobu bude věnovat. A také ještě existují rizika. To může být porušení osmotického tlaku, narušení iontové rovnováhy nebo může dojít ke vstupu infekce, přičemž každé z těchto rizik může být smrtelné. Teoretické nebezpečí léčby infuzemi tkví ve správně upraveném použitém roztoku než v jeho množství. Dá se říci, že záleží na funkci ledvin. Je třeba podávat 33 ml na 1 kg váhy za hodinu. To je přibližně 5,5 kapky na 1kg váhy za minutu. (1 kapka =0,1ml) při váze greyhounda 27,2 kg to znamená maximálně 150 kapek za minutu infúzního roztoku. Je to nutné pro zmírnění bolestí a kritické dehydratace (6-12% ztráty tělesné váhy). Infuzi je třeba opakovat alespoň 4x s intervaly 12-24 hodin.

Péče o pacienta s diagnózou dehydratace

Když veterinář zjistí u greyhounda dehydrataci a posoudí její stupeň dle příznaků a vyšetření krve, musí navrhnout léčbu a všemožně při ní pomáhat.

Souhrně lze říci, že dehydratace je dosti běžný syndrom ovlivňující greyhoundy, nastane jak při nedostatku vody, tak i při nedostatku elektrolytů. Rozdíl je založen na přítomnosti nebo nepřítomnosti žízně. Diagnóza je založena na klinickém pozorování, vyšetření krve a moče. Stanovení stupně dehydratace je založeno na změnách v tělesné váze a na dalších projevech psa. Mírný stupeň dehydratace může být uspokojivě zdolán orální terapií. Vyšší stupeň dehydratace vyžaduje léčbu intravenózní a orální (podávání ústy).

Hormonální léčba může být použitá u zvláštních typů dehydratace. Diabetes insipidus vyžaduje použití antidiuretického hormonu. Při chronické příčině dehydratace se používají hormony udržující elektrolyty a tekutinu v těle.