Charlie Lister - Dostihoví greyhoundi



Kapitola 2

Podle pravidel

Charlie Lister získal NGRC licenci v r. 1970 a začal si budovat svoji pověst jako trenér dodržující všechna pravidla daná organizací NGRC. Jako vlastník trenérské licence se mohl zapojit do běhů v „otevřeném běžeckém okruhu“. Netrvalo dlouho a začal vyhrávat a to mu dalo okusit věhlas. „Dostal jsem nějaké dobré psy a měl jsem jistotu, že si mohu dovolit soutěžit na špičkových dráhách. První vynikající greyhound, kterého jsem měl na dostizích NGRC, byl SUPEROR CHAMP. Byl to velmi dobrý pes a vyhrál jsem s ním velké množství dostihů.“

„Cestovali jsme po celé zemi a závodili jsme na různých dráhách. Největší vítězství bylo v r. 1978 Silver Salver v Southendu a v r. 1980 Northend Sprint v Sheffildu.“

Také vyhrál v roce 1979 v Belle Vue Manchester Puppy Cup se psem MEANUS DUKE. Od té doby byl Charlie pevně svázán s NGRC, přesto však nezanevřel na nezávislé dráhy. O těch koluje mnoho špatných informací a Charlie věděl z vlastní zkušenosti, že ne vše je pravdivé, záleží také na psech, kteří tam běhají. „Dle mojí zkušenosti je mnoho drah výborných a některé jsou i lepší než dráhy NGRC. Lidé, kteří tam běhají, znají své psy a velmi dobře se o ně starají. Když pes přestane závodit, pokračuje velice často v kariéře domácího mazlíčka. U NGRC toto není příliš časté.“

Charlie měl několik dobrých psů, ale od počátku viděl, že je mnohem těžší vyhrávat dostihy NGRC. Na nezávislých dostihových drahách jsou průměrně dva výjimeční psi v dostihu. V dostizích s pevnými pravidly je však výkonnost velice podobná, často běžíte proti dalším pěti psům, kteří všichni mají přiměřené šance na vítězství.

Dráhový trenér

Charlie se zúčastnil dostihů na řadě drah zahrnujících Notingham, Sheffield, Peterbourgh, Leicester, Leeds. Ale stále nejvíce preferoval svobodu a možnost fungovat nezávisle. „Měl jsem dobrý vztah s dráhou, kde jsem byl najat, ale dostihy, kde vidíte běhat stále stejné psy jeden proti druhému, pro vás nejsou příliš velkou výzvou. Je to pak záležitost dostihové kanceláře a vy jste zcela v jejich rukou. Bylo mi jasné, že psi musí dostávat rozumné šance, ale já jsem chtěl hlavně vyhrávat. Tato činnost mně neuspokojovala.“

Otevřené dostihy

V osmdesátých letech se Charlie účastnil některých dobrých otevřených dostihů. V řetězci úspěchů té doby to byl nejprve vyhraný dostih East Anglian Derby v Yarmouthu se psem SWIFT BAND (YELLOW BAND- SWIFT LASS), který vyhrál dostih dlouhý 462 m za 28,33s. V tom samém roce FOX FIRE vyhrál Mackworth Dash v Derby. YELLOW COWBOY (YELLOW ESE- LEANS BLACKIE) vyhrál velký vyzývací dostih v Crayfordu v r. 1982, SPOTS OF CONDOR ( LINDAS CHAMPION-SPOTS OF SANYO) vyhrál Puppy Cup roku 1983 v Belle Vue. NIGHT RUNNER (KNOCKROUR SLAVE – HI THERE LINDA) vyhrál v roce 1986 Northen Sprint Chanpionship v Sheffieldu. Následující rok BLEAKHALL WONDER vyhrál Derby Plate a JERS PICK zvítězil v Jarmouthu na Pepsi Cola Sprintu. Yarmouth byl pro Charlieho vždy šťastnou dráhou, v roce 1990 tam pro něj ARTIE JOE vyhrál druhé East Anglian Derby. Syn I AM SLIPPY zaznamenal vítězný čas 28,57s. SWLIDEAWAY SNOOPY (MICHIGAN MAN-MARYS MASCOT) sbíral tento rok slávu vítězstvím na Sunderland Oaks a v Peterborough Cesarewitch. Vítězstvím na Northen Sprintu byl dovršen „hattrick“, když tam BANK TUNNEL (DADS BANK-TUNNEL MAN) vyhrál v roce 1992 a špičkový otevřený běh vyhrál RISK IT MISS (THE OTHER RISK - WISH MISS), bylo to Diamond Jubilee 500 v Sheffieldu a Milligans Bakery Challenge v Sunderlandu.

Kennel na začátku 90. let, co se týče výkonnosti, opravdu startoval nahoru. „Telefonovalo hodně majitelů greyhoundů a žádali mě, abych se jim staral o jejich psy. Rozhodl jsem se, že to je okamžik, kdy bych měl předat svůj obchod se dřevem mým dvěma synům a trénovat psy na plný úvazek Val a já jsme se přestěhovali do nového domu v South Cliftonu a greyhoundi tam šli s námi. A musím upřímně říci, že jsem se nedíval zpět.“

Šest hvězd

Změna Charlieho života znamenala téměř okamžitý úspěch a rok 1993 se stal snovým rokem pro „Mudros kennel“. Měli šest výjimečných greyhoundů. Dostali se do finále všech význačných dostihů a pěknou část jich vyhráli. Byli to tito psi:

  • CALLAHOW DALY (DALEYS GOLD- AHAVEEN FEVER)
  • DROOPYS SLAVE (MANORVILLE MAGIC-TWILIGHT SLAVE)
  • JUSTRIGHT KYLE (KYLE JACK-I AM A DUCHESS)
  • KILLEENAGH DREAM (DADS BANK-KILLENAGH LADY)
  • SIMPLY FREE (DALEYS GOLD-ROOSKEY CRITIC)
  • SURE FANTASY (PHANTOM FLASH-LIVELY SPARK II)
  • V jednom slavném roce CALLAHOW DALY vyhrál Harry Holmes Memoriál v Sheffildu (v následujícím roce byl pro Charlieho prvním finalistou na Greyhound Derby) a DROOPYS SLAVE vyhrál Gold Cup v Brough Parku (triumf zopakoval i v následujícím roce). JUSTRIGHT KYLE běžel pozoruhodně, když získal Archie Scott Memoriál a Midland Flat, obojí v Hall Green a East Anglian Derby v Yarmouthu ve skvělém čase 28,30s. JUSTRIGHT KYLE začal svojí kariéru na severu, kde ho trénoval Tommy Robinson. Charlie ho viděl běžet v Notinghamu. Vyhrál, ale v nepříliš dobrém čase. „ Byl jsem jím ohromený, velmi se mi líbil jeho pohyb. Nevadil mi horší čas, viděl jsem, že celý běh byl pomalý. Rozpoznal jsem, že by byl mnohem rychlejší. Zeptal jsem se Tomyho, jestli by mi toho psa neprodal. Nechtěl.“ Pes potom vyhrál několik dalších běhů až se v jednou dostihu „uvařil“, pak již tak dobře neběhal. Tommy mně zatelefonoval a zeptal se, mám-li stále o koupi psa zájem. „Proč bych měl mít, když pes už tak dobře neběhá? Ale v každém případě souhlasím, jestliže bude zdravý.“ Jeden z mých majitelů greyhoundů, Frank Kearney, se pak rozhodl, že ho koupí. „Usoudil jsem, že nechám psa jeden měsíc odpočívat, teprve pak s ním začnu nanovo. Nezdál se mi jako středotraťař, vypadal, že by byl lepší, kdyby se stal sprinterem. Předělal jsem ho, a pak to fungovalo.“

    SURE FANTASY vyhrál v Peterboroughu Puppy Derby, následoval November Grand a Xmas Cup v Sheffieldu. SIMPLY FREE získal vavříny v Midland Oaks v Hall Green, dále Yorkshire Oaks v Sheffieldu a prestižní Select Stakes ve Wembly, kde zvítězil časem 29,16s. KILLEENAGH DREAM byl první maratónský pes v kennelu, vyhrál „Key“ ve Wimbledonu a v dostihu Cesarewitch at Belle Vue dosáhl čas 55,21s na 853 m. „Poprvé jsem viděl KILLEENAGH DREAM běžet stupňovaně v Belle Vue. Byl koupen lacino, a přestože měl velice dobré irské papíry, nejevil se nijak zvláštně. Původní majitel nevěděl proč běhá tak špatně a tak se mě zeptal, jestli bych ho nechtěl. Řekl jsem, že bych si ho vzal na měsíc a uvidím, jak půjde nahoru. Díval jsem se, jak pes běží a myslel jsem si: Vypadá trochu „one paced“, možná, že by mohl být vytrvalec.“ Od tohoto okamžiku běhal pouze delší tratě než na 4 zatáčky. Zkusili jsme ho na 6 zatáček a hned se začal zlepšovat. Začal vyhrávat otevřené běhy a potom jsme se rozhodli ho zkusit na Cesarewitch. Bylo pro nás velikým zadostiučiněním, když jsme ho vzali zpět do Belle Vue a viděli jsme ho vyhrát v nádherném stylu. Také byl druhý v TV trophy. Vítězné záznamy kennelu posílily i další greyhoundi. SPENWOOD MAGIC (WESTMEAD CLAIM-LOOPY LIL) vyhrál William King Cup ve Shawfieldu a Dransfield St. Leger v Sheffieldu. MONARD WISH (WHISPER WISHES-SOLAS AN MAIDEN) byl vítězem Cook O The North v Belle Vue.

    Charlieho kennel byl světově proslulý v tréninku dostihových greyhoundů, výkony jeho svěřenců nezadržitelně rostly. Pak však udeřila velká tragédie. V roce 1994 Charlie ztratil svojí ženu Val, zemřela na rakovinu. Byla to hrozná rána, bylo jí teprve 47 let. Již před dvěmi lety jí byl diagnostikován nádor, pak však bylo vše pořádku. Měla bohužel menší autonehodu a ta nastartovala návrat onemocnění. Charlie to nesl velice těžce a dlouhou dobu potom měl deprese.

    O pár let později ho vzal jeden z jeho zaměstnanců do místního hostince na něco pro povzbuzení. Charlie se tam setkal s Pat Cartledge, která se opravdu zajímala o greyhoundy. Měla psa, se kterým běhala na nezávislé dráze v Chesterfieldu. To byl začátek nového období, a od té doby, co se Pat stala Charlieovou partnerkou, byla i velice platným členem celého týmu.

    Síla zůstává

    Po smrti Val byl rok 1994 pro kennel poměrně klidný. SURE FANTASY pokračoval ve vítězném tažení, když vyhrál Archie Scott Benevolent Trophy v Hall Green a SUNHILL MISTRY (KYLE JACK-GAME MISTRY) se zapsal jako vítěz maratónského běhu, když vyhrál hlavní disciplínu na 820m ve Walthamstow - Pepsi Cola Maratón za 53,19s a Daily Rekord Marathón v Shawfieldu. CHADWEL CHARMER (FLY CRUISER-SLIPPERY MOTH) ukázal dobrou formu vítězstvím ve dvou hlavních „puppy events“ v Sunderlandu a v Brough Parku. TAMMYS DELIGHT (WALTHAM ABBEY-LULUS MOTH) vyhrál Dransfield Novelty Ebor v Sheffieldu.

    Kennel se vrátil ke své proslulosti v r. 1995, kdy DRAGON PRICE, syn WHISPER WISHES, podával dobré výkony v Yarmouthu a vyhrál East Anglian Challenge a East Anglian Derby. Jeho vítězný čas byl 28,56s. GLAMOUR HOBO (NAMELESS STAR-GLAMOUR SHOW) vyhrál Bedforshire Derby v Henlow, HARRYS BOY BLUE (TICO- SOVIET SUPREME) vyhrál Dean Jackson Memoriál v Hullu, TAILORS NOEL (BALINDERRY ASH-TAILORS RUSH) získal vítězství v Northen Sprintu v Sheffieldu a černá fena DINAN WONDER (DRUIDS JOHNO-CAVECOURD BET) byla první v Midland St. Leger v Monmore. EGMOND JOAN (DALEYS GOLD-EGMONT BIDDY) předvedla vítězství mezi fenami v Northen Oaks v Belle Vue.

    Charlie byl v té době již pověstný svojí schopností dokázat připravit psa k dostihu tak, aby vyhrával. Mnohonásobný vítěz SUNCREST SAIL (LOW SAIL-SARAHS SURPRISE) byl úžasným příkladem jeho schopnosti udržet psa ve špičkové formě po dlouhou dobu. Běhal více než dvě sezony a prokázal, že je prakticky nepřekonatelný v dostihu na šest a osm zatáček. Jeho vítězství v roce 1995 zahrnovala NGRC Stewards Cup ve Walthamstow, Regenty at Hove, Dransfield Novelty Ebor v Shawfieldu, Regal St. Leger v Shawfieldu, vše bylo dovršeno vítězstvím v Grand Prix ve Walthamstow, čas na 640m byl 39,62s. Následující rok zahrnovala jeho vítězství Dransfield Ebord v Sheffieldu, Viliam King Cup v Shawfieldu a TV Trophy ve Walthamstow, které vyhrál časem 51,75s na vzdálenost 820 m.

    SUNCREST SAIL byl s Geoffem de Mulder předtím než přišel ke mně. Majitel psa se pohádal s Geoffem a požádal mně, jestli bych převzal psa. Geoff je můj přítel a tak jsem řekl, že neudělám nic, dokud s ním nepromluvím. Ten mně však řekl, že pokud si psa nevezmu já, dostane ho někdo další. Proto jsem souhlasil. Geoff to udělal velice dobře, pes vyhrál pár dostihů. Pak měl však problém se zraněním. Poprvé jsem měl možnost vyzkoušet psa v Sheffieldu. Majitel chtěl vědět, co si o něm myslím a tak jsem mu řekl: „Nic moc.“ Prohlédl jsem ho a zjistil, že pes měl problém s ramenem. Léčili jsme ho a po pár dostizích se vzpamatoval a pak nepřestal vyhrávat. Stále pokračoval ve vítězném tažení a tak si k dobru zapsal 15 dostihů, stále se zlepšoval, ale já jsem se nejvíce zajímal o to, aby pes mohl jít na velký dostih. V té době jsem měl pouze 10-15 psů pro dostihy a on vyhrával hodně dostihů. Byl opravdu výborným psem na šest zatáček a fantastický na 8 zatáček. I když začal dostih zezadu, nebyl poražen. Když vyběhl ze zatáčky, každého psa předběhl. Byl schopen i velmi dobře odstartovat, ale pokud nepřibrzdil v zatáčce, mohl skončit na zemi.

    Fena SPRING ROSE

    Velký význam pro kennel mělo objevení bíloplavé feny, která se jmenovala SPRING ROSE (GALTYMORE LAD-RACHELS BABY). Charlie tvrdil že to je jeden z jeho vůbec nejlepších psů. Úžasná a neporazitelná byla roku 1996 na Grand Prix ve Walthamstow, a ten samý rok vyhrála St. Leger ve Wembley. Byla britským greyhoundem v roce 1996 a byla zapsána do síně slávy pro greyhoundy. Bylo báječné se na ní dívat. Byla správné velikosti a rozměrů, vážila 66-67 liber (1 libra je 0,46 kg, to je ca. 30 kg.) Měla výbornou startovní rychlost a dokázala tak běžet stále. „Začal jsem s ní běhat na středních vzdálenostech a dosahovala dobré časy. Dostala se do finále na Puppy Classic v Notttinghamu, kde byla druhá.“

    „Spring Rose byla od startu velmi rychlá, dostávala se do vedení, ale bylo vidět, že běží velmi silově a tak jsem se rozhodl dát jí do dostihu na šest zatáček. Byla jednou z nejlepších fen, které jsem měl jako trenér. Když měla den, tak byla absolutně oslňující. Myslel jsem si, že by mohla běžet i 800 m, ale zranila se a již jsem to nemohl vyzkoušet. Byla vždy velmi nervózní, ale své běhání velice milovala. Nakryli jsme ji, měla však v jednom vrhu pouze tři štěňata a z toho jedno bylo mrtvé. Při druhém krytí měla dvě štěňata. Jedno z nich byl pes SEXY DELIGHT vítěz TV Trophy. V posledním vrhu měla pouze jedno štěně a tak jsme ji již dále nekryli. Žije s námi stále v našem kennelu.“

    SOME PICTURE

    Charlie byl nyní uznáván jako univerzální, skvělý manažer špičkových greyhoundů, ale velký zlom nastal v říjnu 1996, když do kennelu přišel černý pes SOME PICTURE (SLANEYSIDE HARE-SPRING SEASON).

    Charlie říká: „Byl převeden z Irska v říjnu 1996 po vítězství v Dunmore Puppy Cup. Pak běhal s Alfem Pennycokem. Závodil ve Skotsku a na severu Anglie a získal si úžasnou pověst díky své rychlosti. Všude lámal traťové rekordy. Náhle, jako když to spadne z nebe, Alf mi zavolal a zeptal se, zda-li bych s tímto psem netrénoval. Byl dobrým znalcem greyhoundů a tak jsem souhlasil. První běh, který běžel pod mým vedením byl Eclipse Stakes v Nottinghamu. Vyhrál a byl horkým favoritem do finále. Alf zavolal a řekl, že ho prodá za 11 000 liber. Ihned jsem zavola Steve Spiteri, majiteli SPRING ROSE a zeptal jsem se ho jestli nechce psa. Zeptal se: „Jak dobrý je ten pes?“ řekl jsem, že opravdu velmi dobrý. Požádal mě tedy, abych pro něho psa koupil. SOME PICTURE vyhrál Eclipse Stakes v Nottinghamu, Select Stakes ve Wembley, Skotské Derby a Anglické Derby.“

    „SOME PICTURE byl velký, krásně vyhlížející pes, když přišel do kennelu, a měl jsem na něm rád všechno. Byl to typ psa, který už svým chováním a vystupováním říkal „Podívejte se na mne!“ Byl si sebou jistý a byl plný sebevědomí. Byl velmi čistotný a při zacházení s ním nebyly žádné problémy.“ Pod Charlieho vedením běžel pár dostihů v Nottinghamu a ten hned rozpoznal, že to je velmi dobrý pes. Byl všestranný běžec, ale byl i velmi chytrý. Při běhu do zatáčky si uměl udělat výbornou pozici. Jestliže na vnitřní straně byl jiný pes, držel se zvenku. Uměl běžet zatáčku tak rychle, jako kdyby běžel rovně. Mohl nastupovat do zatáčky o pár délek vzadu a přesto ze zatáčky vyběhl první. „Zajíce“ honil důsledně. Byl velmi dobrým lovcem, ale klidně mohl honit ze zadní pozice. Nikdy neběžel na 6 zatáček, i když vypadal, že by klidně mohl. Byl velmi silný, ale též ohromně dobře vyvážený. Byl to prostě pes předurčený k běhu.“

    Jeho první velkou událostí byl start na Skotském derby. Vyhrál všechny 4 běhy a ve finále dosáhl nejrychlejšího času v celé soutěži. „Samozřejmě, že jsme přemýšleli o startu na Anglickém Derby. Nebyl jsem si jist jak dobře poběží SOME PICTURE Wimbledon. Je tam dlouhá rovinka od startu do první zatáčky, ale neměl problém. Dalo by se říci, že dokonce „zvedl diváky ze sedadel“, řvali nadšením, když viděli jeho rychlost. Nemohl pravděpodobně ani slyšet zvuk blížícího se zajíce, ale přesto běžel naplno jakmile se otevřely boxy.“

    Po vítězství na Skotském Derby a na Anglickém Derby by mohl dostat SOME PICTURE prémii 100 000 liber, kdyby vyhrál ještě Irské Derby. Charlie nebyl příliš nadšený, že by měl být dlouhou dobu z domova, ale myslel si, že to je v zájmu psa, dát mu během pobytu v Irsku klidné zázemí v průběhu celé soutěže. Vzal ho do kennelu pana Michaela Dunphyho a bydleli tam oba po dobu závodu. SOME PICTURE začal v dobré formě, ale pak ho štěstí opustilo. Najednou neběžel tak, jak uměl a pak zvracel. Chtěl jsem ho z dostihu stáhnout, ale bylo v tom příliš mnoho peněz a to byl veliký problém. Dostal se do finále, ale tam neběžel dobře (5. místo).

    „Po dostihu jsme se rozhodli, že pes půjde na odpočinek. Steve si přál, aby šel do chovu v Anglii, ale já jsem se domníval, že by bylo lepší, kdyby zůstal v Irsku. Věděl jsem, že k sobě dostane kvalitnější fenu a tak by mohla být dobře zahájena jeho chovná kariéra.“ Bylo rozhodnuto, že zůstane s Michalem Dunphym v Irsku. „To znamenalo, že jsem musel cestovat zpět bez něho. Byla to jedna z nejtěžších věcí, které jsem kdy musel udělat. Nemohl jsem s nikým promluvit. Opustil jsem kennel a šel jsem pro auto.“

    SOME PICTURE byl v chovu velmi nadějný, ale tragicky zemřel na srdeční záchvat. Bylo to 18 měsíců poté, co odešel z dráhy.

    Přesto v tak krátké době zplodil slušné psy, sprintéry, vytrvalce i středotraťaře. „Spočítal jsem si, že kdyby žil, mohl se stát opravdovou veličinou i v tomto směru. Vše, co se týkalo SOME PICTURE, bylo pro mne jedinečné. Byl to vždy odvážný, neohrožený pes a myslím si, že to je pro dostihového psa důležitá věc. Jestliže jste mu dali kost a on vám jí nechtěl dát, museli jste se vrátit až později. Vždy věděl, co chce. Budil dojem, že ví, že je špičkový pes a že se s ním může zacházet pouze s tímto vědomím.

    Žeň odměn

    Otevřený dostihový kennel musel mít prvotřídní greyhoundy a to nebyla levná záležitost. To znamenalo, že trenér musel získat důvěru majitelů, kteří měli peníze a vynaložili je k získání toho nejlepšího, co šlo. Charlie nikdy neměl nouzi o lidi, kteří u něho chtěli umístit své psy. Mnozí s ním byli již od jeho začátků. „Získal jsem si dobrou pověst na nezávislých drahách díky velkému množství vítězství v těžkých dostizích. Někteří majitelé psů byli se mnou již od těchto dob. Frank Kearney, Tom Wardle a Bert Ullyett měli všechny psy u mne více než 25 let. Když jsem pak dostal licenci NGRC a začal jsem vyhrávat dostihy dobré úrovně, začal o mne být zájem i od dalších majitelů. Steve Spiteri byl se mnou dlouho a také jsem trénoval pro Harryho Findlay před tím než měl svojí vlastní licenci.“

    „Trénoval jsem mnoho dobrých psů dlouhou dobu před SOME PICTURE. SUPERIOR CHAMP a SWIFT BAND byli špičkovou třídou, ale vítězství na Derby mi dalo pověst a podporu. Mnoho solventních majitelů žilo na jihu a líbilo se jim mít své psy trénované blízko Londýna. Ale po vítězství na Derby, když se moje jméno stalo známější, bylo více majitelů, kteří chtěli, abych trénoval jejich psy, i když jsem bydlel daleko od nich.“

    „Ray White měl několik dobrých psů v Londýně. Utratil za své psy mnoho peněz a měl je u většího počtu různých trenérů. Potom se mě jednoho dne zeptal, jestli bych si nepřibral jeho psy. Souhlasil jsem, ale jen s podmínkou, že si budu moci vybrat jen ty psy, které bude mít cenu držet.“

    „Od té doby jsem vždy trénoval jeho psy a měli jsme špičkové greyhoundy jako například RAPID RANGER (vítěz Derby 2000 a 2001). Ray do tréninku nezasahoval a za ta léta jsme se stali dobrými přáteli.“

    „Prokázal jsem, že umím trénovat psy a neměl jsem nedostatek lidí, kteří mi chtěli svěřit své psy.“ Charlieho první vítězství na Derby, to byla svrchovaná sláva a pamětihodný rok, kdy jeho kennel vládl špičkovým událostem. BALLYARD RECRUIT (DEENSIDE PARK-BOWER SINEAD) vyhrál Racing Post Puppy Cup v Romfordu, porazil tam GREENFIELD ANGEL o jeden a půl délky, v čase 24,19s na 400 m a BRANNIGAN´S GIG (JUST RIGHT KYLE-CASTELYONS LINK) se proslavil v Northen Flat v Belle Vue, vyhrál 460 m za 28s. CRY HAVOC (TOE TO HAND-BLINK BONNY) byl vítězem na Ladbroke Sporting Sprint v Monmore. DRAGON KNIGHT (NEW LEVEL-SANTA RITA) vyhrál Ellen Kuklen Standard na stejné trati. ENDON TIGER vyhrál All England Cup (SLANEYSIDE HARE- KEVALNING KWIK) v Brough Park za 29,10s na 480 m a KING OSCAR (POLNOON CHIEF-KESTON QUEEN) si užil výbornou sezonu, když vyhrál Caffreys New Track Trophy v Monmore a Quicksilver Stakes a Golden Sprint v Romfordu. Rok by nebyl kompletní bez vitězství na East Anglian Derby a v té době to byla TERRYDRUM KATE (AMIDUS SLIPPY-RATHBEG CRYSTAL), která získala cenu na pobřežních dostizích. TERRYDRUM KATE protrhla cílovou pásku v čase 28,28s v závodě na 462m.

    Charlie říká: „Byla to velmi dobrá rychlá fena. Řekl bych, že 460 m byla právě taková vzdálenost, kterou chtěla běžet, ale byla vynikající i na jiných tratích.“