Charlie Lister - Dostihoví greyhoundi



Kapitola 6

Charlie Lister měl na začátku běhání s greyhoundy pouze jako koníčka, v té době měl doma jen několik psů. Když se dal k profesionálům a pracoval jako trenér s licencí, měl ve své péči někdy i padesát greihoundů. Nyní však došel k závěru, že je lépe mít psů méně a pak se jim může i více věnovat. Aktuálně mívá v kennelu 35 až 40 greyhoundů.

„Ideální by bylo, kdybych měl 30 až 35 greyhoundů, trochu se tomu již přibližuji. Jsem stále tázán, jestli bych si ještě nějaké psy nepřibral, ale nechci jich mít více, raději preferuji v péči kvalitu. Nyní nás pracuje pět a to znamená šest až sedm psů na osobu. V tomto případě pak své psy dobře známe a též si rychle všimneme, když je něco v nepořádku.“

„Má-li trenér 200 psů v kennelu, je nemožné vědět, jak se daří každému z nich. To se pak nemůže všechna práce dobře dařit. Dokonce i tak základní věci, jako je postřehnout nějaké zranění, se pak snadno přehlédnou. V počtu našich psů tyto věci snadno zvládáme. Kdybych však nechal počet psů klesnout na 20 – 25 psů začal bych zápasit s financemi. V našem počtu psů jsem dosáhl jakousi rovnováhu.“

„Naše kennely nejsou nic běžného. Nejsem pro to, abychom měli nějaký zvláštní přepych, ale psi mají opravdu hodně místa a vše mají pohodlné.“

Charlie má dvě budovy s ubytováním pro psy. Jedna je pro aktuální závodníky a ta druhá je pro háravé feny, odpočívající psy a psi, kteří jsou již v psím dostihovém důchodu. Budovy jsou zděné, Charlie dává přednost tomuto druhu stavby před dřevem, psi jsou tak dobře chráněni před špatným počasím, není tam průvan, místnosti jsou omítnuté a vymalované takže to opravdu vypadá pěkně.

Podél všech kennelů (pokojíčků pro psy – v tomto případě) z jedné strany probíhá chodba. Podlaha je betonová, lehce se svažuje od kennelů do sběrného kanálku, který probíhá po celé chodbě. Na každé straně budovy jsou otvory vybavené ventilátory a ve všech místnostech pro psy jsou okna. Ta se otevírají podle počasí tak, aby se mohl všude dostat čerstvý vzduch.

„Myslím si, že je velmi důležité aby všude proudil čerstvý vzduch.“ Říká Charlie. „Pomáhá rozptylovat bakterie a tím i bojovat proti jednomu velkému problému, infekcím. Vždy, když je tolik psů pohromadě, je zde velké nebezpečí šíření chorob. Je proto nutné udržovat kennely až úzkostlivě čisté a k tomu stále mít možnost přivádět čistý vzduch.“

Všechny budovy pro psy jsou centrálně vytápěné. V zimě se topí tak, aby bylo všude alespoň 10°C nad nulou. Našim cílem je, aby budovy byly zatepleny a nikde nebyla zima. Nechceme na druhé straně kennely přetápět vzhledem k infekcím. Ale nemusíme ani psy oblékat, aby zbytečně neprochladli. Důležitou věcí je, aby v každé místnosti byla i nádoba s čerstvou vodou. Musí být upevněná ke zdi tak, aby ji psi nepřevrhli a vodu tak nerozlili.

Trochu statistických dat

Místnost pro ubytování jednoho psa má 2,5m na délku a 1,9m na šířku. Místnost pro ubytování dvou psů (vždy jedna fena a jeden pes) má 2,5m na délku a 3,1m na šířku.

Dveře od každého kennelu jsou vyrobeny z pozinkované ocele a mají posuvnou závoru. Uvnitř každé místnosti jsou vyvýšené postele. Dno postele je tvořeno z překližkové desky a rám postele je dřevěný. Zvenku je pak opatřen hliníkovým proužkem tak, aby psi nemohli dřevo okusovat. V místnosti pro jednoho psa je jedna postel která je umístěna po celé délce místnosti podél zadní zdi. Ve dvojkennelu je lůžko větší, opět podél celé zadní zdi. Je nezbytné denně lůžka řádně vystlat v době, když jsou psi venku. V mnoha případech se stává, že si pes znečistí spaní a naší povinností je udržovat čistotu.

Pomočování se do místa spaní

Jsou greyhoundi, kteří odmítají vzít na vědomí, že je třeba si udržovat ve svém okolí čisto a opakovaně si močí do svého lůžka. Charlie nalezl chytré řešení tohoto problému.

„Umístíme nad místo jejich spaní cosi jako snížený strop a pes si nemůže na posteli stoupnout. Má dosti volného prostoru před postelí, tam se může pohodlně postavit. Ale když si chce jít lehnout, musí se přikrčit. Devět z deseti psů zastaví své nežádoucí chování a výčnělek nad postelí se může zase odstranit.“

Zranění psi

Je vždy několik kennelů, kde máme hodně snížená lůžka právě pro psy, kteří mají nějaké zranění. „Když máte zraněného psa tak poslední věcí kterou byste si přáli je ho nechat skákat na postel a zase dolů a to několikrát za den. Takže máme některá lůžka umístěna jen těsně nad podlahou a pes tam spí až do doby kdy se zotaví.“

Stlaní pro psy

Charlie si ještě pamatuje dobu, kdy se všude používala na spaní sláma. Spaní sice bylo pohodlné, ale příprava velmi pracná a ještě byl tento materiál velmi prašný a to se pro mnoho psů nehodilo.

Nyní se používá papír nastříhaný do úzkých proužků a podle počasí jsou používány dva druhy papírů. V letě, když je teplo, se používá hnědý nastříhaný papír. Papír pokrývá v slabší vrstvě celý povrch, cílem je aby stlaní bylo měkké, vzdušné a suché. Příliš silná vrstva papíru brání tomu, aby byl prostor stále suchý.

Když je chladněji dojde k výměně „podestýlky“ v postýlkách, nastříhané papíry se vymění za nastříhané teplejší látky. V zimě to udělá velice teplé spaní a při tom není vystýlka prašná. K tomu je všude ústřední topení a tak není problém udržet psy v teple a není třeba je do kennelů oblékat.

Charlie se v tomto případě nestará o to, aby vše bylo provozováno ekonomicky. Má rád, když mají psi postele hlubší a v nich je hodně podestýlky Nechce, aby psi spali jen na prknech. Při denním úklidu se vystlání lůžka hodně natřepe a provětrá tak, aby bylo další ležení pro psa opět měkké.

Další výhodou je, že oba typy podestýlky se mohou spálit a Charlie má na to své vlastní zařízení. Nelze-li vše spálit, hned dává vše do vozíku a pálí po částech.

„Vyzkoušel jsem různé typy podestýlek včetně polyethylenu, ale shledal jsem, že to co používám, je nejlepší. Je velmi důležité mít vždy postel hodně vystlanou a čistou. Když jdou poprvé psi ráno ven, zameteme vše co spadlo na podlahu a protřepeme, případně doplníme vystlání lůžka. Každý týden vše vyměníme a řádně vydesinfikujeme. Jsou samozřejmě psi, kteří mají kolem sebe velký nepořádek, těm pak měníme vše mnohem častěji.

Čistota a zase čistota

Hygiena je heslem v Mudros kennelech a kennely i všechny výběhy jsou udržovány až v úzkostlivé čistotě. Kennely jsou uklízeny denně, podlaha je desinfikována, všechny prostory jsou vždy vydrhnuty, aby jen svítily. Místa, kde se psi ošetřují a kde se krmí, musí být bez poskvrny. Pat Cartledge se vyjadřovala v tom smyslu, že Mudros kennel je znám v celém sousedství podle toho, že je všude cítit Jeyes roztok na dezinfekci. Je dokonce cítit i když se jenom jede kolem autem. Je však třeba říci, že jemný pach desinfekce navozuje představu čistoty. Situace, kdy se do kennelu dostane choroba, je natolik nepříjemná a následně i náročná na čas, že je mnohem snadnější vše desinfikovat a udržovat v čistotě.

Společnost v kennelech

Charlie jedná s každým greyhoundem ve svém kennelu jako se samostatnou individualitou a snaží se poskytnout všem psům jejich specifické potřeby. Někteří preferují být ubytováni samostatně jiní vyhledávají společnost.

„Když ubytuji dva psy společně, je to vždycky pes a fena. Ubytovat dva samce spolu je příliš nebezpečné. Když se rozhodnou začít spolu bojovat, není žádná síla, která by je dokázala od sebe odtrhnout. Ale stejné je to i se dvěmi fenami. Stejně rády se poperou i ony. Ubytovat mladého psa, který se těžko uklidňuje, je dobré se zralou fenou. Má na něj dobrý vliv a psa utiší.“

„Když se dávají poprvé dva psi spolu do kennelu, je dobré jim nasadit košík. Nosí ho pak po několik dnů, psy pozorujeme a když jsme si jisti, že nenastanou žádné problémy, košíky sundáme.“ Kdykoliv je to možné, je Charlie raději, když jsou psi bez košíků. „Neměl bych rád něco na obličeji po celý den a myslím, že psi to též nemají rádi. Shledáváme, že psi, kterým se daří dobře, po sobě nechňapou ani si jinak neubližují. Přesto se samozřejmě může stát, že je jeden pes na lůžku a druhý na něj skočí, protože si ho nevšimne. Je prostě třeba být stále opatrný. Rozhodně však někteří psi běhají lépe když mají kolem sebe společnost, daří se jim prostě lépe.

Nejlepší kamarádi

Jednou mi bylo nabídnuto štěně rasy Jack Russell, vypadalo tak pěkně, když sedělo ve své krabici, že jsem se nemohl ubránit. Toto štěně se stalo největším kamarádem se SWIFT BAND (vítěz východního anglického derby v r. 1981). Dokázali si spolu hrát, a SWIFT BAND byl velice jemný a něžný, nikdy ho ani nenapadlo mu ubližovat.

Výběh

Každý pes, který je dlouho umístěn v kennelu se začne nudit a začne být nešťastný. Když pes nemá příležitost uvolnit se v pravidelných intervalech, přestane se cítit dobře. Denní program na Mudros se snaží udržovat na vysoké úrovni péči v tomto směru. „Máme dvacet travnatých výběhů, jsou čtvercového půdorysu, jedna strana čtverce je dlouhá 15 m. Máme též tři zastřešené paddocky s rozměry jsou přibližně 6x8 metrů, které jsou využívány, když je venku deštivo. Ve většině výběhů jsou velké převislé stromy, které poskytují v případě, že je horko, přirozený stín. Vše je obehnáno kovovým plotem připevněným k betonovým sloupkům a minimální výška plotu je 2m. „Neodvážím se plot snížit po zkušenostech s fenou SLIDEAWAY SNOPY, která se dostala přes plot dvakrát. Byla to velmi hezká fena, patřila Bertovi Ullyettovi majiteli Chesterfield Stadium. Vyhrála Sunderland Oaks a Peterborough Cesarewitch – a opravdu musela být v té době ve formě, když překonala plot vysoký 6 stop. Takže po této události jsem všechny ploty navýšil o 6 palců. Pravidlo pro venčení psů zní: Vždy jenom jeden pes ve výběhu a výměna s dalšími probíhá tak, že se všichni psi dostanou do výběhu 5x nebo 6x během jednoho dne. Poslední vypouštění psů je mezi šestou až sedmou hodinou večerní před tím než jdou psi spát. Když je horké počasí, jsou psi ponecháni venku déle, většinou až do deváté hodiny večerní. Venku mají možnost být v chladnějším prostředí.

„Psi nejsou venku dlouho, vždy 10–15 minut, ale mají šanci se řádně protáhnout, vyprázdnit se a podívat se co je venku nového. Žádný pes neprospívá dobře, když je celý den zavřený.“ Zřejmě je tento systém velmi náročný na práci, ale Charliemu se zdá, že je to jedna ze základních věcí v péči o psa.

„Ve velkých kennelech kde mají třeba 200 psů, je nemožné praktikovat tento systém venčení psů a to si myslím, že je hlavní nevýhoda takovýchto obřích zařízení. Mám rád, když jsou moji psi šťastní a mají i veškerý komfort. Psi si neradi znečisťují svůj kennel a pak se mnoho hodin nevyprázdní, to určitě není dobré pro jejich zdraví. RAPID RANGER (dvojnásobný vítěz anglického derby) by mohl být takovým příkladem. Raději by prasknul, než by si znečistil místo kde spal. Myslím, že psi si mohou poškodit ledviny, když si nemohou ulevit v okamžiku kdy potřebují. Proto trvám na co nejčastějších možnostech chodit ven.“

Prostory pro venčení psů se pečlivě udržují v čistotě, uklízení výkalů ze země je pravidelná práce mého personálu. Vždy necháváme několik peddoků (oplocených prostor pro venčení) odpočívat, aby mohla tráva dorůstat a psi se tak nepohybovali jen na hlíně ale na příjemném povrchu.

Bezpečí především

Vždy, když jde greyhound ven do peddoku nebo aby o něj bylo dle jeho potřeby pečováno, používáme obojek a vodítko.

„Jsou někteří trenéři, kteří nechávají psy na volno, když se s nimi přesunují v uzavřeném prostoru podél peddoků a dalších zařízení, ale já to nedovoluji. Máme cenné psy nehoda se přihodí tak snadno. Jsem raději opatrný než abych riskoval zranění.“

Čas krmení

Psi jsou krmeni ve svých kennelech. Jestliže jsou dva psi v kennelu spolu, tak vždy jeden z personálu na ně dohlíží dokud se nenajedí. Jednoho psa krmíme na posteli a druhého na zemi. Psi nejsou nikdy krmeni bez dozoru.

Hudba

Každý blok našich kennelů má svoje rádio, které je puštěné po celý den. „Myslím, že to pomáhá psům, aby byli klidnější a neštěkali. Je to opravdu užitečná pomůcka, která pomáhá překrývat jiné nepříjemné zvuky přicházející zvenku. Například fena SPRING ROSE (vítězka Grand Prix a St. Leger) je vyděšená, když slyší hřmění. Když pustíme naplno rádio, nemůže hřmění slyšet a zbytečně jí to nerozrušuje. Totéž děláme, když se poblíž střílí.

Destruktivní psi

Jsou někteří psi, kteří se soustřeďují na pustošení svých kennelů bez ohledu na to, jak jsou dobře vybavené.

„Samotné dřevěné věci jsou v kennelech minimálně. Máme hliníkové pruhy, které chrání postele a dveře jsou kovové. Ale přesto jsou někteří psi velmi zarytými škůdci. Většinou se to přihodí, když pes nemůže běhat a nemá co dělat. Někdy je pes vystrašený a to také může vést k destruktivnímu jednání. Když se SPRING ROSE něčeho bála tak doslova rozcupovala svůj kennel na kousky. Náhubek by v tomto případě asi její jednání zastavil, ale já jsem přesvědčen, že rádio v tomto případě pomáhá lépe.“